Je jedno, jakou diagnózou DISPONUJETE. Každá nemoc je učitelem a já se s vámi dnes podělím o to, co mě naučila ta moje. Dermatilománie, a vlastně sklon k OCD jako takovému, mi totiž dala víc, než všechny školy a knihy dohromady. Však mě taky stála pěkný balík, než jsem přišla na to, vo co go. Ale zpět k věci. V mém životě neexistuje DŮSLEDNĚJŠÍHO učitele, než mojí diagnózy.

Donutila mě totiž být sama sebou, milovat život a všechno, co přináší, včetně bolestí, strachů a emocí. A co je nejlepší – dohlíží na mě každý boží den. Nejdřív to pro mě bylo prokletí, nyní však po těch letech jsem za tenhle nonstop dozor vděčná – takového by se mi totiž nedostalo ani od žádného těžce placeného guru!

A protože ne vždy mi bylo jasné, co mi chtějí moje n-emoce říct, ráda se s vámi o jejich vzkazy podělím 🙂 

1) Chyby a nedostatky na sobě / uvnitř sebe

Chyby ani nedostatky neexistují. A fatální chyby už vůbec ne. Jediné, co doopravdy existuje, je nevědomost. A i ta přestane existovat v tu chvíli, kdy si na ni posvítíme. Zkrátka všechny ty záminky či důvody, proč v sobě člověk nechá bujet jakýkoli typ nemoci, emocí nebo nežádoucího chování, jsou jenom v naší hlavě. A je jenom na nás, zda se kolem našich nedostatků či zranění bude točit svět i naše mysl, anebo je s láskou přijmeme a tím přestaneme řešit.

To „s láskou přijmeme“ zní jako šílené klišé, že? No dobře, s láskou přijmout znamená odpustit (si). Je to paradoxní, ale když něco (od)pustíme, vlastně to přijmeme. A ve chvíli, kdy něco přijmeme, přestáváme toho být otroky, neboť to nad námi přestává mít moc a tu naopak držíme pevně v rukou my.

Pocit nedokonalosti i nesebelásky byl jedním z hnacích motorů toho začarovaného kruhu OCD: ataka – pocit selhání – sebekritika – ataka. Je fajn se tady na ty pocity vykašlat a přijmout je pouze jako alternativu, jelikož každý z nás jsme zdrojem obojího, tedy pozitivních i negativních myšlenek, což ale neznamená, že těmito myšlenkami JSME. Jsme sami sebou a myšlenky si pouze přitahujeme. Až po jejich volbě se jimi NÁSLEDNĚ stáváme. (Zdravím všechny hejtry – vím, že tohle je voda na váš mlýn, ale je mi to celkem šumák.)

2) Neexistuje žádná nemoc, pouze souhrn symptomů

No fakt. Dostatečný počet příznaků, který sedí do nějaké škatulky znamená, že můžeme těmto příznakům dát nálepku s názvem nemoci. Tím se ale vzdáváme své MOCI, a pak jsme chodící ne-moc. Moje diagnóza mě naučila, že když ji přestanu brát jako strašák s názvem XY, ale namísto toho pouze jako souhrn nepříjemných symptomů, z nichž každý má svoje řešení, pak mám v ruce MOC. A s tou už se dají dělat vážně pěkné kousky – jak na to jsem psala v článku TADY.

3) Neobyčejná každodennost

Skáčete totiž do vzduchu kvůli věcem,které ostatním přijdou obyčejné. Jste u vytržení z toho,když chvíli jen tak JSTE,aniž by na vás OCD nebo dermatilománie zrovna aktivně dorážela (jaká pohoda!) Děkujete sami sobě za to,když se cítíte aspoň jeden celý den zdravě a svobodně,a nepřijde vám to vůbec málo. Jste na sebe mega pyšní za každý obyčejný den, během kterého zvládnete s láskou rozpustit několik OCD útoků/myšlenek na jakoukoli vaši nemoc a darujete ten den sobě,a ne TOMU. 

A taky se radujete třeba z toho,že se nemusíte stydět vzít si tričko bez dlouhého rukávu nebo ukázat holá záda. V takovou chvíli vidíte,že ta šílená dřina a objevování SEBE za to stála. 

4) To nejhorší, co tě kdy potkalo

Tohle bych od OCD nečekala, ale stalo se. Naučilo mě přijmout všechno to, co jsem ve svém životě považovala za destruktivní, limitující či ne-mocné. Přijmout totiž neznamená se v tom utápět a připomínat si každý den svoji strašlivost. Přijmout znamená pustit. Tenhle zdánlivý životní protimluv vážně zbožňuju! Je božský. PŘIJETÍ je ODPUŠTĚNÍM, protože přijmout a milovat znamená pustit. Díky za to, že jsem ho mohla pochopit a nyní mohu oSVĚTLOvat tuhle nádhernou moudrost i vám ♥

5) Příběhy

Jenom díky mojí diagnóze sbírám vaše příběhy, z nichž spoustu si nepřejete zveřejnit, přesto však z nich čerpám a nepřímo předávám vaše zkušenosti dál ostatním ženám i mužům, kterým dodávají sílu. Nikdy bych si nemyslela, že já, ukecaný Blíženec, pro kterého je SLOVO stejně důležité jako NÁDECH, budu vrbou vám všem, kteří mi důvěřujete. A ono jo.

Vaše příběhy i každodenní rádoby(!) malé pokroky a krůčky mi dávají sílu a já vám za to zpátky posílám naději. Tím se nabíjíme navzájem a nejsme sami. V ničem a už nikdy. Kruh je uzavřen.

6) Rutina

Automatické sledy chování, při kterých nejednáme vědomě, ale pouze ze zvyku, jsou zabijákem tvoření všeho. Těla, vztahů, života. Není to samotná rutina typu „každé ráno piju čaj z růžového hrníčku“, je to rutina ve stylu „už si ani neuvědomuju, že ráno piju čaj“. Já měla to štěstí, že mi přišlo do života OCD, protože je to diagnóza, která se ráda projevuje speciálně v nevědomých chvílích, kdy máme zapnutého autopilota a vypnuté sami sebe. V rámci zachování mého plného zdraví a tím i sebe sama nemám jinou volbu, než vědomě tuto neustále vznikající rutinu rozbíjet. Jinak přijde ataka a na to se můžu vyprdnout.

Rozbíjení postupně vznikající rutiny je mimochodem neuvěřitelně zdravé a přínosné pro všechny z nás, ať už se považujeme za zdravé či ne-mocné, šťastné či totálně down. Zmiňuje to ve své knize i známý NLP kouč Peter Sasín, který si kromě jiného cca každý týden předělává hodinky z jedné ruky na druhou, aby si nikdy nezvykl na to, kde je má. Zkráceně řečeno tím udržuje svoje myšlení stále elastickým, což je mimochodem skvělý typ pro prevenci Parkinsona. O OCD ani nemluvím.

A vůbec. Každý z nás máme volbu se buďto utápět v tom, co jsme si do života přitáhli (ano, my, ne osud), anebo si můžeme zvolit se z toho všeho nepo… a vyždímat veškeré vzkazy, nemoci, strachy a emoce na maximum k tomu, abychom se rozvzpomněli, kým vlastně jsme. Vždyť o nic jiného tady stejně celou dobu nejde, tak proč se tomu bránit a prodlužovat to všechno? Pusťte veškerá svoje přesvědčení o sobě, o zdraví, o druhých i o světě a učiňte rozhodnutí být sami sebou. A pak mi napište, jaké vzkazy posílá život vám ♥

Říkáte si, že vaše životní či zdravotní nepohoda přeci musí mít nějaký DŮVOD?

Stáhněte si eBook zdarma a naučte se 3 KROKY pro nalezení skryté PŘÍČINY svých (n)emocí!