Když jsem se nedávno podívala na svoji kosmetickou skříňku, napadlo mě, že už to vypadá spíš jako APOTÉKA, než kosmetický koutek jedné (ne)moderní ženy. Ještě před 3 roky jsem byla naopak posedlá nakupováním všemožných lahviček plných zázraků (a zázračných etiket, psaných v nějakém záhadném nesrozumitelném jazyce – proč asi…). Koupelnu jsem měla zaskládanou tak, že se v ní dalo všechno jen ne koupat, a já marně doufala ve zlepšení stavu svojí pleti, pokožky i vlasů. Ve výsledku z toho naopak vzešla nepřímá úměra – čím víc peněz jsem investovala, tím byl stav mé pleti i vlasů ubožejší.

Dnes se tomu doma smějeme, ale tehdy jsem na svůj arsenál „pečující“ kosmetiky nedala dopustit. Zoufalství plynoucí z dermatilománie a akutně zanícené pleti bylo silnější, než zdravý rozum. Tomuhle období můžu poděkovat za spoustu zkušeností včetně přecitlivělosti na jakoukoli chemii. Už i jemná parfemace jakéhokoli produktu je pro můj čumák silná, dokonce ani „lepší“ jelení lůj si na sebe nedám. Ne, že bych se u toho osypala nebo omdlívala. Ale znám dlouhodobější efekt a už mi za to nestojí. Zrovna třeba u těch sebelepších komerčních pomád na rty jistě nejsem sama, kdo si všiml, že po pár použitích naše rty začnou vysychat rychleji, což mi nepřipadá jako žádoucí efekt (no snad nejsem jediná?!)

Bio eko super DIY žena? Na to kašlu…

Pro nálepky, přesvědčování nebo pomlouvání tradiční kosmetiky nemám sebemenší důvod. Ať si každý používá, co chce, hlavně když nám to každému vyhovuje. Nejsem vůbec nijak zatížená pro home-made výrobky, ani zaujatá proti čemukoli. Jen se s vámi podělím o výsledek několikaletého vývoje od kosmetické závislačky po vyklidněnou duši s láskou pro vlastní Život i pokožku. A že ušetřím na každém produktu několik stovek? To je jen milý následek našeho rodinného minimalismu, nikoli však primární záměr.

Takže pojďme na to.

 

1) Mandlový pleťový olej. Koupený někde na internetech. Používám ho místo krému večer (abych nebyla přes den mastná, což z tohoto oleje ale stejně nejsem – nedokážu vysvětlit, pouze konstatuji.). Podle nálady ho střídám s bambuckým máslem, ale nebudeme předbíhat.

2) Jablečný ocet. Je schválně schovaný ve tmě v rožku, protože už jsem na něj pár měsíců nesáhla. Ale na zanícaná místa byl super. Psala jsem o něm před delší dobou tady.

3) Slíbené bambucké máslo. To jsem použila jako základ třezalkovo-měsíčkové masti (prostě naházíte sušené bylinky k máslu a nějakou dobu to společně ohříváte ve vodní lázni – návodů je na netu celá řada). Původně jsem mast vařila na pokožku rukou, protože se mi v zimě víc vysušují, ale nyní ráda používám i na pleť. Momentálně jsem ve fázi, kdy vymýšlím nějakou bambuckou bylinkovou variaci, abych to mohla střídat a pleť si nezvykla. Kdo máte ekzémy a plné zuby (a hlavně póry) kortikoidů, třezalku si určitě dopřejte. Budete překvapeni, jak rychle zabírá i na urputné kožní bolístky…

4) Kopřivová tinktura. Mám jí faaakt hodně, protože ji ředím do kopřivového tonika (zmíněno níže), na kterém jsem totálně závislá. Je fakt božíííííí… Snažím se ho občas taky vyměnit, aby si pleť nezvykla… Poslední tip mám na výrobu tonika skořicového (poněvadž žádné bylinky se v tento zimní čas stejně nasbírat nedá), tak třeba se k němu dokopu a potom dám echo. Používám ho na vyčištěnou pleť před nanesením krému/oleje. Má fakt úžasný čistící účinky, velmi doporučuji všem, které trápí akné nebo jiné protivné nešvary.

5) Tea tree olejíček. Koupen někde v lékárně, kde mě za něj mimochodem pěkně natáhli, protože normálně jde koupit za cca stovku. Já ho ulovila asi za stopade. Na noc super věc na zatažení neposedných pórů nebo pupínků.

6) Kopřivové tonikum. (Návod na výrobu i bombastické účinky jsem popisovala zde.)

7) Home-made 2-fázový odličovač očního make-upu. Ačkoli mi velmi vyhovuje přírodní pečující kosmetika, oči si teda příodním uhlem fakt nemaluju, takže řasenku a jiné oční barvičky odličuji tímhle vynálezem. Je to kosmetická destilovaná voda s menším dílem olivového oleje. Funguje to luxusně, jedu už asi třetí várku. Tuším, že převařená obyčejná voda bude místo destilky fungovat zcela identicky.

8) Levandulový esenciální olej. Pár kapek na krk a jdu. Parfémy vlastním, ale už mě pro každodenní používání nevzrušují. Tohle se mnou může chodit všude (dokonce i na palubu letadla prošel – a jak se pak spolucestujícím okolo krásně spinkalo! 😀 ), vleze se navíc do každé kapsy. Jo a když si ho vezmete do porodnice a natřete kapku pod nos v předvečer porodu, bude se na vás chodit dívat postupně celý nemocniční personál a nevěřícně kroutit hlavami nad tím, jak tvrdě a sladce se vám spinká, když máte přece mít nervy a chtít Rohypnol. 😉

9) Zelený jíl. Nejúčinnější čistící pleťová maska světa. Prostě si z něj a pár kapek vody vytvoříte zelené bahno a necháte pár minut na obličeji. Jen pozor, ať si do dózičky neponoříte kovovou lžičku – prý to jílu nuluje jeho zázračné účinky. Takže jenom dřevo nebo plast. Jestli neznáte, tak tohle prostě MUSÍTE zkusit. Já se k němu dostala přes detoxikační kúru – a taky že od té doby, co jsem ji podstoupila, mi zmizely ekzémy. Viz poznámka pod čarou. Ale jako fakt – jílovou kúru prostě MUSÍTE zkusit, je-li vám vaše tělo milé.

10) Mouka. Žitná. Tohle je fakt dobrý. To vám tak začne docházet milovaný kopřivový šampon, který vám připravily šikovné ruce nějaké hospodyňky z Fleru. A ono ejhle, šampon už nelze znovu koupit… Takže jsem byla nucena tuhle šílenost zkusit. Hladká žitná mouka (hlavně ne celozrnná!!!) a pár kapek vody. Už chápu, proč se o tom radši moc nemluví. Spousta firem vyrábějících (a hlavně prodávajících) triliony šamponů by totiž připravila své zaměstnance o práci. A taky ti, kteří vymýšlí všechny kondicionéry a výživové gely a tak. A co marketérů by skončilo na pracáku! Lepší nedomýšlet…

Co jsem zkusila žitnou mouku, vlasy se mi nemastí snad ani za 10 dní a drží si svůj objem i přesto, že jich mám momentálně asi o třetinu míň. (Ať žije pravidelné saunování bez ochrany vlasů mokrých ručníkem a jejich následné skorovypadání! 😀 ). Ale chápu, že mouka už je fakt extrém a nejspíš při ní převracíte oči v sloup (žejo mami?).  Taky pro mě byla extrém, než jsem ji vyzkoušela. Ostatně… ony všechny ty věci, které jsou jednoduché a takřka zadarmo, jsou totiž označovány jako fakt hrůzostrašně „out“ nebo rádoby neutrálně „eko“, aby nás náhodou nenapadlo je zkusit. Živote díky, že mi konečně došel ten oblíbený kopřivový šampon!

Tak to by bylo. Snad vám některá z mých vychytávek ulehčí život a hlavně pomůže od zdravotních problémů stejně, jako pomohly mně. ♥

PS: Ten zelený jíl hlavně nezapomeňte užívat i vnitřně. Je to jeden z mých TOP detoxů a pokud jste to ještě neslyšeli, tak vězte, že čisté a zdravé tlusté střevo = čistá a zdravá kůže. Ale pšššt, to je hrozně tajný, tak ne abyste to někde vykládali a spolupodíleli se tak na pádu farmaceutického koncernu!