Určitě to znáte. Rozhodnete se, že něco ve svém životě změníte, že na někoho/něco zapomenete, anebo že už nechcete něco řešit. Nechcete už myslet na bývalého, nechcete se utápět v negativních nebo dokonce vtíravých myšlenkách, protože víte, že vám neslouží a mnohdy vedou i k nemoci (ne, nenarážím výhradně jenom na dermatilománii, svoji dlouholetou společnici.)

A tak začnete něco dělat jinak, podle svého nového přesvědčení, a máte radost, že se vám s novými postoji daří. Ale najednou – kde se vzala, tu se vzala, přišla vám do hlavy stará myšlenka. „To nezvládneš.“, „Nikdy se neuzdravíš“, „Zase jsi selhala.“, „Té ženské, kterou jsem potkala před 5 lety na pavlači a urazila mě, bych nejradši řekla to a to…!“

Tak. Dovolte mi říct vám jednu věc. Možná už jste na to někdy narazili. A zcela určitě se vám nebude líbit. Ale já to říct prostě musím. Máte volbu jakoukoli nevítanou myšlenku odmítnout. A co vás možná úplně vytočí – je to velmi jednoduché 🙂 Zkrátka se rozhodnete myšlenku dále nerozvíjet a vyberete si místo toho jinou. Chce to ale bdělost a kousíček vůle, což chápu, že se může jevit jako zádrhel.

Proč bychom se měli obtěžovat přemýšlet nad tím, nad čím zrovna přemýšlíme, je to přeci dřina. Chceme si přeci odpočinout a nechce se nám být pořád v postřehu kontrolovat vlastní myšlenky. Chceme se přeci někdy uvolnit, ne? Chápu.

Jen jsem chtěla vyzdvihnout jeden drobný detail. Tím, že do sebe necháme vstoupit nějakou myšlenku či vzpomínku z minulosti, stává se naším TEĎ. Přítomným okamžikem, který tvoří naše životy. A protože tvořit umíme pouze v TEĎ a jistě si nepřejeme, aby nás naše minulost (či nemoc z minulosti) ovlivňovala, pak dává smysl nedávat pozornost minulosti, případným nepříjemným vzpomínkám či dokonce vtíravým negativním myšlenkám. Tím, že jim pozornost dáte, se stávají vaší přítomností.

Připadá vám to neuchopitelné? Říkáte si, že změnit svoje myšlenky je v praxi těžké?

Chápu, taky jsem to tak měla. Z počátku třeba neuhlídáte úplně všechny myšlenky, ale důležité je ZAČÍT. Samozřejmě teď… Protože vaše myšlenky vás definují a jen na nich závisí, jaký život prožíváte i prožijete.

Jak na to?

Jsme pouze teď a minulost neexistuje, pokud ji sami neoživíme. Je jako film nahraný na DVD, a náš mozek je přehrávač. Ano, záměrně říkám DVD, i když už je to dnes snad již přežitek. Protože DVD se vám časem poškrábe a tak vám nahraný film postupně mění obraz, přeskakuje z první scény na třetí a podobně… A věřte, že s minulostí je to úplně stejné! I ona se časem vyvíjí a přestává být hodna naší pozornosti, protože není věrohodná!

I tento poznatek vám může být motivací, proč minulost či opakující se nepříjemné myšlenky neřešit. A teď jeden praktický tip, jak na to:

Představte si, že vaše myšlenky jsou totéž, jako programy v televizi. Co uděláte, když se vám aktuálně vysílaný program v televizi nelíbí? PŘEPNETE KANÁL, je to tak? S myšlenkami je to úplně stejně jednoduché. Okamžite poté, co u sebe identifikujete nevítanou myšlenku, představte si, že máte v ruce OVLADAČ, a jednoduše přepněte kanál. Vaše pozornost si to zaslouží ♥

Přeji vám krásné TEĎ a pořádek ve vaší DVD sbírce! 🙂
S láskou